Poslední týden
trochu nestíhám, takže velmi rychle.
V pátek a sobotu se jela tradiční Ruská Ruleta. Ještě před odjezdem jsem se konečně dokopal opravit svojí přehazovačku, zničenou na svěťácích v Polsku. Byla pěkně pokroucená, tak jsem ji strčil do svěráku a narovnával, a narovnával a výsledek vidíte na obrázku. Vodítko se narovnat nechtělo a tak radši prasklo. I s tím jsem si věděl rady, kousek plechu, dva šroubky a už zase pěkně hází převody...
Sice s jiným parťákem a za jiný tým, ale přece jsem obhájil loňské 3. místo, i když letos jsme měli po noční etapě nakročeno i na vítězství, takže to bylo malé zklamáníčko. V sobotu jsme trochu přecenili svoje síly a na konci museli honit limit, kvůli tomu vynechali některé levné kontroly. O vítězi nakonec při rovnosti bodů hned třech týmů rozhodoval čas, který jsme bohužel měli nejhorší. Vyhráli Mačus s Puchym a druhý Pedros s Klofim. Závod byl orientačně trochu ochuznen, poněvadž všechny týmy bojující o vítězství museli vynechat část kontrol, ležících v prostoru kryjícím se s ČP MTBO, který se pojede následující víkend. I tak to byl velmi pěkný závod, akorát mapa někde moc (a někde spíš vůbec) neseděla. ale co bysme konec konců čekali, když se to jmenuje Ruská Ruleta...
Na nedělním OPEN přeboru klubu KOB Děčín v Mimoni jsem nebyl, tak alespoň výsledky. (Jak vidno, závod opanovala na RR udpočívající (pořádající) rodina Bogárovců.
V úterý se jel 7. díl Pražské MTBO Ligy. Pořádal Mirek Kalina na Zátišském Potoku. Opět vše výborně zvládnuté, takže už se těším na další. Já jsem po chybce hned na 2 kontrolu krom nejitě zvládnutého dlouhého postupu na 18.k. jel docela slušně a tak si mohl zase vychutnat chuť vítězství, když Martinu jsem po odečtení koeficientu porazil o pouhých 12 sekund. Po delší pauze bude seriál pokračovat koncem srpna pod taktovkou otce zakladatele Kouři, a na začátku září přijde řada i na mě. Bude to těžké, pořadatelská laťka je každopádně nasazená vysoko.
Ve středu se bežel první ročník klacky open což je firemní závod štafet. Krom sportovní stránky to bylo také (hlavně) společenské setkání, přesto se bojovalo velmi tvrdě o každé místo. Zvláště o vítězství to bylo hodně napínavé. Já za štafetu DC Computers šel od začátku do čela, ale Žaket (za nejž běžel Syslus) se mi držel za zadkem (skoro jako při Ruské Ruletě). To samé na druhém úseku, kdy Kebule skoro uvisela Bořana. Na posledním úseku rozhodl o naší výhře pan Lorenc, když si Radimse vyškolil na předsběrce:-) Obdiv zaslouží i naše třetí štafeta, kde na prvních dvou úsecích byli borci na 3km trati oba přes 70 minut...
